Přeskoč na obsah

Stálé expozice

Pozvánka na vernisáž 21. 6. 2018

21. 6. od 17:30 – 21. 6. 2018 do 19:00

Oznámení o změně otevírací doby knihovny

25. 6. od 0:00 – 15. 7. 2018 do 0:00

Doprovodný program

Vilma Vrbová-Kotrbová (1905–1993), Děvče s hřebenem, 40. léta 20. století

olej, plátno

inv. č. O 1046

získáno 1959

 Vilma Vrbová-Kotrbová pocházela z rodiny posledních majitelů zámku a hradu Klenová v jižních Čechách nedaleko Klatov. Studia na Uměleckoprůmyslové škole a Akademii výtvarných umění v Praze zakončila v roce 1930 a navázala na ně několikaměsíčními stipendijními pobyty ve Francii, Itálii a Nizozemí. V polovině třicátých let se stala členkou Umělecké besedy a začala také samostatně vystavovat. V roce 1943 se provdala za restaurátora Františka Kotrbu. Část svého života prožila v Praze, spjata však zůstala s Klenovou – a to i díky restituci, ve které darovala Galerii Klatovy / Klenová majetek v podhradí a umožnila rozvoj této instituce v jednu z důležitých sbírkových institucí České republiky se specializací na exteriérovou plastiku.

V uměleckém životě se Vrbová-Kotrbová našla zejména v portrétu. Její oblíbenou a osvědčenou tematikou se staly podobizny dětí. Dětský portrét měl ve výtvarném umění dlouhou tradici sahající k ranému novověku. S rozvojem moderny byl částečně neprávem na nějaký čas upozaděn, aby např. v díle Vilmy Vrbové-Kotrbové nalezl nový život, zejména díky četným zakázkám. A to i přes fakt, že se v jejím případě nejednalo o bezstarostná idealizovaná znázornění. Vilma Vrbová-Kotrbová studovala dětské modely v okamžicích zamyšlení či nejistoty. Specifický styl malby byl ovlivněn barevností barokních mistrů, kterou mohla studovat v restaurátorské dílně svého manžela, jistý ráz konzervativnosti nenarušilo ani abstrahované, takřka až strukturální pozadí.

Díky poměrně úzké profilaci na dětský, případně ženský portrét směřující do vysokých vrstev společnosti (Hana Benešová, Milča Mayerová), který u autorky jednoznačně převládal, byla spojována s předsudkem, že „žena patří k dítěti, a je tedy jasné, co určuje námětový rejstřík jejího díla“. Toto uvažování je ale dnes už naštěstí překonané. Vrbová-Kotrbová na Akademii studoval ve stejné době jako Toyen nebo Hana Wichterlová a sama jako svůj inspirační zdroj uváděla setkání s historikem umění Václavem Vilémem Štechem a samozřejmě návštěvu ateliéru Vratislava Nechleby, jehož specializací byl portrét. V díle Vilmy Vrbové-Kotrbové se tak propojuje jak psychologie člověka, tak schopnost interpretace starého umění. Patří do proudu tradičního realistického malířství, které však nebylo a není doménou ženského projevu, ale jedním z mnoha pluralitních výrazů malby 20. století.

Anna Habánová