Přeskoč na obsah

Stálé expozice

Martin Benka - dopolední prohlídka

20. 9. od 10:30 – 20. 9. 2018 do 11:00

ČTVRT-ART-EK

20. 9. od 14:00 – 24. 1. 2019 do 18:30

Martin Benka - odpolední prohlídka

20. 9. od 17:00 – 20. 9. 2018 do 17:30

Vernisáž 27. září

27. 9. od 17:30 – 27. 9. 2018 do 19:00

Doprovodný program

Martin Benka, Podzim v Liskové, 1927

Martin Benka (21. 9. 1888 Kiripolec / Kostolište – 28. 6. 1971 Malacky)

Podzim v Liskové, 1927

olej, plátno, 72 × 72 cm

inv. č. O 1061 

Komentované prohlídky se uskuteční ve čtvrtek 20. 9. 2018 v 10.30 a 17.00 hodin. 

Současné dílo měsíce září–říjen je aktuální z několika důvodů: V letošním roce si připomínáme 130. výročí narození malíře, grafika a ilustrátora Martina Benky patřícího k zakladatelským osobnostem slovenského malířství, které rozvíjely prvky národního umění v kontextu moderních uměleckých směrů. V dolnoliptovské obci Lisková nedaleko Ružomberku se narodil jeden z „pěti mužů republiky“, kteří vyhlásili vznik Československa, dr. Vavro Šrobár (1867–1950), celoživotní stoupenec česko-slovenské vzájemnosti, důležitá postava politického života, spolupracovník a přítel T. G. Masaryka a M. R. Štefánika. 

Umělecká dráha Martina Benky se mohla v plnosti realizovat díky vzniku samostatného československého státu, k čemuž se sám vyjadřuje slovy: „Přečkal jsem nejhorší válečná léta a dočkal se i konce. Konce radostného. České samostatnosti, kterou jsem prociťoval tak, jako kdyby byla moje, a ještě větší radosti, že i Slovensko je svobodné, samostatné, nezávislé (…) a že jsme jeden stát s Čechmi.“ Umělec setrval v Praze, po studiu v soukromé krajinářské škole Aloise Kalvody (1909–1914) a po pobytu v Miloňovicích na Šumavě (1915–1918), dlouhých dvacet let. V tomto období také často vystavoval v zahraničí (Benátky, Paříž), na Světové výstavě v Paříži v roce 1937 za obraz Krajina z Terchové obdržel stříbrnou medaili. Pravidelně zajížděl na Slovensko, aby tam čerpal náměty pro své obrazy. Postupně vytvářel svůj program heroizace slovenského člověka na pozadí monumentální horské krajiny, který vyvrcholil v letech 1928–1936. „Proto jsem našeho člověka podával silného a sebevědomého, poněvadž byl znevažovaný, vysmívaný, poddansky shrbený, skromný, dobrotivý. Chtěl jsem mu stavět před oči člověka silného a smělého, aby se vzpamatoval a vypnul prsa k nepoddajnosti.“ Umělcova malba vlnící se monumentální kopcovité krajiny nese prvky secesní a kubistické stylizace, hudebnosti, expresivních zásahů, především je však autorským ztvárněním konkrétní slovenské krajiny, kterou poznal na Oravě, Spiši a zejména na Liptově. V roce 1939 přesídlil natrvalo do Martina. Kromě malířství se zabýval knižní, ilustrátorskou a scénografickou tvorbou, vytvářel návrhy na monumentální realizace, známky, bankovky a ex-libris. V roce 1953 mu byl udělen titul národní umělec, v roce 1958 věnovalo město Martin umělci ateliér. Na oplátku Martin Benka odkázal státu, vedle svého ateliéru a uměleckého díla čítajícího více než několik tisíc položek, rovněž finanční částku, která se dle jeho přání již více než čtyřicet let uděluje mladým výtvarným umělcům a teoretikům působícím na Slovensku. „Mladí mají nést pochodeň umění k dalšímu vývinu, k dalším metám snaživostí a statečností práce až k bodu, kdy ji odevzdají dalším nadšencům, kteří přispějí svým dílem k cestě za uměním a za lidským pokrokem.“ Aktuální výstava Plus-minus / Současné slovenské umění ze sbírek Galerie města Bratislavy v druhém podzemním podlaží zahrnuje mj. řadu tvůrců, kteří Cenu Martina Benky obdrželi. 

Plátno Podzim v Liskové představuje typickou krajinu středního Slovenska se strmými svahy kopců a dolinami ukrytými v ranní mlze. Pyramidální kompozici v tmavých zemitých barvách doplňují půvabné domy lidové architektury se šindelovými střechami postavené podle osvědčeného schématu sledujícího linii potoka. Na vytváření harmonického souzvuku krajiny a architektury se významnou měrou podílejí lidé v krojích a dokonce i zvířata. Obraz vyjadřuje něco podstatného o geniu loci podhorské slovenské krajiny i mentalitě venkovského člověka. 

Zuzana Štěpanovičová 

Citace podle knihy: VÁROSS, M.: Martin Benka. Bratislava: Tvar, 1952, s. 53, 120, 130.