Přeskoč na obsah

Aktuální výstavy

Stálé expozice

Adolf Hoffmeister a Dobrodružství malého námořníčka-komentovaná prohlídka - dopoledne

31. 5. od 10:30 – 31. 5. 2018 do 11:00

Adolf Hoffmeister a Dobrodružství malého námořníčka-komentovaná prohlídka - odpoledne

31. 5. od 17:00 – 31. 5. 2018 do 17:30

Doprovodný program

Gustav Klimt, Dívčí akt, kolem 1900

Letos uplynulo 100 let od úmrtí jednoho z největších secesních malířů a rakouských umělců vůbec. Výročí si připomínají přední evropské galerie a nejvíce ty vídeňské. V Oblastní galerii má Gustav Klimt zastoupení skromné, ale i na to jsme pyšní. Dvě kresby dívčích aktů z doby kolem roku 1900 jsou jen kapkou v moři Mistrova bohatého díla. Jedna kresba nese osobitý autorův rukopis, druhá je jen lehce nahozená bez specifických znaků. Kresbu Klimt kladl svým významem na roveň malbě a všechny jeho obrazy vznikaly na základě množství přípravných kreseb.

Vídeň byla ke konci 19. století fascinujícím místem kultury, střediskem Freudova učení o podvědomí a lidské sexualitě, ale zároveň hlavním městem tradiční a konzervativní Evropy. V tomto nevšedním prostředí začínal po ukončení studií na uměleckoprůmyslové škole tvořit i mladý Gustav Klimt. Ovládal širokou škálu technik, od mozaiky přes malbu až k freskám. Klimt se zabýval nejdříve malováním rozměrných alegorií a obrazů s mytickými tématy. Nejvíc ho ale proslavily malby, v nichž hlavním tématem byla samotná osobnost ženy. Maloval ji nahou i nádherně oblečenou, v pohybu i sedící, stojící, ležící, ve všech možných pózách i polohách, se všemi gesty a vášněmi. V obrazech obsažená smyslnost určitě svědčí o autorově zálibě v dekadentním estétství. Jeho erotika ale byla spíše zjemněná a elegantní jako u Ingrese a Matisse. I když byl Klimt obviněn z pornografie, nikdy nebyl krutý nebo vulgární.

Syn zlatníka z českých Travčic u Litoměřic roku 1897 spoluzakládal slavnou vídeňskou secesi a byl průkopníkem symbolismu. Klimtovo avantgardní umění okamžitě sbíralo jedno ocenění za druhým. Nejvýznamnějším byl zlatý řád za přínos do světa umění od císaře Františka Josefa v roce 1888 a Velká cena Antverp v roce 1895. Vrcholem jeho tvorby je tzv. zlaté období, které prožíval v letech 1905–1908. Virtuózní kresbu v něm zkombinoval se stylizovanou plošnou zkratkou tělesných tvarů, prorostlou dekorem. Používal rafinovanou technologii, jemné barevné půltóny prolínal se stříbrem a zlatem, takže obrazy nabývaly charakter drahocenných předmětů. Z té doby je i jeho nejslavnější obraz Polibek, dnes umístěný ve stálé expozici vídeňského Belvederu. V roce 1917 ho jmenovali čestným členem Akademie umění ve Vídni a v Mnichově. Rok nato zemřel na krvácení do mozku ve věku 56 let. S Gustavem Klimtem odešel i dekadentní duch Vídně a Rakouska přelomu 19. a 20. století. Zanechal po sobě více než 3 000 dokončených a množství nedokončených děl.

Více než to, že je Gustav Klimt zastoupen v galerijní sbírce, je známo, že je spoluautorem opony divadla F. X. Šaldy. Přesto, že Liberec pravděpodobně nikdy osobně nenavštívil, je díky oponě s městem navždy pevně spjatý. Oponu zhotovil v letech 1882–1883 se svým spolužákem Franzem Matschem (1861–1942) a mladším bratrem Ernestem (1864–1892) ještě v době studií na vídeňské uměleckoprůmyslové škole. Opona libereckého Městského divadla byla jedna z jejich prvních zakázek a vychází ještě z tehdy vžitých forem novorenesance a historizujícího slohu. Námětem je alegorie Triumf lásky. Bohužel se na oponě podepsal zub času a přes restaurátorské zásahy je dnes malba málo čitelná. Daleko zachovalejší ukázkou mistrovské práce Künstlercompagnie bratří Klimtů a F. Matsche je o několik let mladší opona v divadle v Karlových Varech, která svou složitou alegorií s názvem Apoteóza básnického umění je důkazem estetické, myšlenkové a kompoziční vytříbenosti i technické zručnosti svých tvůrců.

Zlom v Klimtově samostatné tvorbě pak přišel zanedlouho po práci pro Liberec v roce 1885, kdy dostal první oficiální vládní zakázku – výzdobu Vily Hermés, oblíbeného venkovského sídla císařovny Alžběty. Od té doby jeho hvězda stoupala vzhůru….

                                                                                                                             Markéta Kroupová