Žijeme na horizontu pozlaceného věku. Umělec Pasta Oner reaguje postapokalyptickou instalací v liberecké galerii na současný svět
1. června 2023 – Na své nejnovější výstavě The Gilded Age vzdává umělec Pasta Oner hold tzv. zlatému věku, zároveň ale poukazuje na to, že naše společnost balancuje na hraně globálních krizí a zpochybňuje svůj blahobyt. Svou zprávu Pasta Oner předává v Oblastní galerii Liberec prostřednictvím desítek nových děl, v nichž, jak je pro něj typické, pracuje s odkazy na pop-art i slavné mistry. Z obrazů a objektů vytvořil site-specific instalaci v podobě postapokalyptické krajiny, které ale nechybí nadhled. Drtivá většina z desítek prezentovaných prací vznikla speciálně pro libereckou výstavu a k vidění jsou tak vůbec poprvé. Výstava The Gilded Age potrvá v Oblastní galerii Liberec od 2. června do 1. října 2023 a jejím kurátorem je Pavel Kubesa.
Multimediální umělec Pasta Oner vychází z pop-artu a cartoon estetiky. Ve své tvorbě s nadhledem zachycuje hodnoty a symboly soudobé popkulturní společnosti a s ní spojeného konzumerismu. Vytváří nové napětí mezi svými autorskými i již existujícími díly tím, že je staví do vzájemného kontaktu i rozporu. Této rétoriky se drží i v desítkách obrazů a objektů na nové výstavě v bazénové hale někdejších libereckých lázní, po rekonstrukci přeměněné v Oblastní galerii Liberec.
“Výstava The Gilded Age je mojí potřebou vzdát hold éře, která již pominula, přestože o ni neustále usilujeme – tj. zlatý věk Západu druhé poloviny 20. století – a současně obhajobou doby, v níž aktuálně žijeme a v níž jsme si možná ještě nevšimli, že ona obávaná pohroma se již děje,” vysvětluje Pasta Oner. „Pozlacený věk“ pak vykresluje na výstavě prostřednictvím třicítky nových obrazů a desítek objektů v rozsáhlé site-specific instalaci.
Nové Pastovy obrazy, některé až o rozměru dvou metrů, odkazují k pop-artu šedesátých let či americkým pin-up ilustracím. Samostatná série recykluje s komiksovou stylizací motivy z maleb barokního mistra Rubense či rokokových děl Giovanniho Battisty Tiepola. Pasta Oner v těchto obrazech zachytil tužby, sny a lidské příběhy, které svobodný západní svět nese na svém civilizačním vrcholu. Jako významový protipól pak působí umělcovy objekty např. naftové barely či Michelangelův David, které prostřednictvím vizuální zkratky a autorské manipulace s řadou ready-made objektů zachycují rozpadající se svět blahobytu a hojnosti. I v nich si Pasta Oner vedle postmoderního sochařství pohrává se sakrálními motivy. Výsledná postapokalyptická krajina, jež vše propojuje v site-specific instalaci, je zjevným odkazem na celosvětové krize, ať už environmentální, klimatické či kapitálové. Všechna díla uvidí návštěvníci výstavy poprvé. Její esencí je dílo tvořené basketbalovým košem a božím okem. Pasta Oner se pro něj inspiroval větou, kterou říká prasátko v závěru animovaného seriálu Looney Tunes. Oznámení „Tohle je konec“ v umělcově pojetí vystihuje postapokalyptickou náladu výstavy.
Nahlédnout i na své životy z horizontu pozlaceného věku mohou návštěvníci liberecké galerie až do 1. října tohoto roku.
Pasta Oner (*1979), multimediální umělec, autor charakteristických akrylových a olejových obrazů, grafických listů, nástěnných plastik, objektů, soch a prostorových instalací, se v posledních již více než deseti letech stabilně řadí mezi nejvýraznější postavy současného českého výtvarného umění. V průběhu své dvacetileté profesionální umělecké kariéry vystavoval v řadě předních výstavních institucí (např.: Alšova Jihočeská galerie, Danubiana, DSC Gallery, Dům umění v Opavě, Villa Pellé, Galerie Ludvíka Kuby a další) a ve zvučných výstavních síních (Mánes, Nová síň). Jeho díla jsou hojně zastoupena v nejreprezentativnějších soukromých sbírkách v Česku i v zahraničí, kde se staví po boku legend nejen českého, ale i světového vizuálního umění 20. a 21. století. Pro jeho tvorbu je typická konzistentní vizuální poetika pracující s jasně definovanou škálou výrazových prostředků, žánrových kategorií a očekávání. V základu popartová estetika se v jeho dílech snoubí s postmoderními apropriacemi ikonických děl a symbolů tradičních dějin umění a kultury od antiky až po klasické mistry renesanční či barokní malby. Jeho souborné dílo prostřednictvím asamblážových forem vyprávění reflektuje svým charakteristicky smířlivým nadhledem soudobou popkulturní společnost konzumerismu v plné škále její významové, hodnotové i symbolické vrstevnatosti.
