Oblastní galerií Liberec zní Sound Shapes rakouského umělce Josefa Baiera
Jarní lázeňská sezona v Oblastní galerii Liberec přiblíží tvorbu rakouského umělce Josefa Baiera, který je znám jako autor monumentálních realizací ve veřejném prostoru i subtilnějších kinetických a zvukových instalací. Středobodem výstavy Sound Shapes je kineticko-zvuková instalace Křivky sluchu, návštěvníci se ale seznámí i s širším kontextem Baierovy tvorby. Sound Shapes otevřela vernisáž 7. března, výběr z instalací Josefa Baiera bude k vidění do 26. května.
Výstava Sound Shapes v Oblastní galerii Liberec nepředstavuje chronologický průřez celou tvorbou Josefa Baiera. Několik instalací, pečlivě vybraných s ohledem na prostorové dispozice galerie, ale ve své různorodosti postihuje většinu témat a úseků sochařovy tvorby.
V bazénové hale galerie představí Baier svou kineticko-zvukovou instalaci Křivky sluchu (2017), v níž rozpohybovaná kyvadla rozezvučují precizně vyladěné zvukové trubice. Zvuková kompozice je provázána s vizuálním vjemem – vlnící se dráhou pohybujících se kyvadel.
V dalších prostorách galerie bude prezentován širší kontext Baierovy tvorby. „Pracuje v ní s reálnými zvuky i jejich představami propojuje působení na několik smyslů. Minimalistickými geometrickými tvary se symbolicky vztahuje k nejuniverzálnějším principům, které studuje a rozehrává. A zároveň probouzí kreativitu a hravost diváků,“ upřesnila kurátorka liberecké výstavy Daniela Kramerová.
Josef Baier (*1951) je znám svými monumentálními realizacemi pro veřejný prostor. K exteriérové tvorbě ho inspirovala práce na sympoziích, na nichž zpočátku pracoval s kamenem či sádrou. Od roku 1990 se ústředním autorovým materiálem stává kov – leštěná či korodovaná ocel. Především díky účasti na dalších sympoziích napříč kontinenty užívá ve vztahu k prostředí a lokální tradici i řadu dalších materiálů, jako je dřevo, sláma, vlna či papír. „Prostřednictvím dialogu s hmotou, ale i díky umísťování objektů v krajině, na vodní hladině či zapojováním elementu ohně se vztahuje ke čtyřem základním živlům,“ podotýká opět kurátorka.
Klasický rámec sochařské tvorby rozšířil Baier směrem k práci s pohybem, případně k doplnění o zvukovou dimenzi. Rozvíjí linie zvukových strojků – pohyblivých mechanismů sestavovaných často z nalezených či koupených předmětů. Se zvukem pracuje i v monumentálních objektech. Především jde o dlouhou řadu rozměrných harf rozezvučovaných vzduchovým impulsem či smyčcovou hrou a umísťovaných v galeriích, sakrálních prostorech i v rozmanitých venkovních prostředích.
Primárně zvukové nejsou Baierovy monumentální geometrické plastiky. Pokud ale přemýšlíme o zvuku obecněji, jako o principu či struktuře, jejíž vyjádření může být vizuální, slyšitelné, uchopitelné pomocí exaktních věd či filosofickými i spirituálními přístupy, lze o celku Baierovy tvorby bezpochyby uvažovat i ve zvukovém kontextu.
Výstava Josefa Baiera je v Oblastní galerii Liberec k vidění od 8. března do 26. května. Otevřeno je každý den, vyjma pondělí, od 10 do 18 hod.