Přeskoč na obsah

Josef Führich (1800–1876) Z Chrastavy do Vídně

18. 6. – 14. 9. 2014 Místo konání Ochoz, Sál 2NP, Sál 1NP Kurátor Pavla Machalíková, Markéta Kroupová

Josef Führich patří ke slavným umělcům 19. století, ačkoli vinou okolností a dějinných událostí zůstal v rodných Čechách polozapomenutým malířem obrazů s náboženskou tematikou. Zato v Rakousku, které se stalo jeho druhým domovem, požíval slávy a dostalo se mu řady poct. Stal se profesorem vídeňské Akademie výtvarných umění a byl dokonce povýšen do šlechtického stavu. Tato výstava jako vůbec první monografická výstava zde v Čechách seznamuje diváka s tvorbou a životem tohoto mistra nábožensko-monumentální malby.

Josef Führich se narodil v roce 1800 do rodiny malíře-řemeslníka Wenzela Führicha v Chrastavě. Josef se samozřejmě zapojil do dílenských prací a první zkušenosti s tužkou a štětcem získal právě zde. Z Chrastavy odešel coby sedmnáctiletý mladík na studia do Prahy díky doporučení vrchnosti z Frýdlantu. Na Akademii výtvarných umění se začala ukazovat jedna důležitá věc. Führich sice pocházel regionálně z Čech, ale jako německy mluvící byl zařazen mezi Němce. Vzhledem k dalším okolnostem 19. století, zejména národnímu obrození, se v důsledku své jazykové příslušnosti stal nežádoucím malířem. Po roce 1948 zase vadila náboženská tematika jeho obrazů, kreseb a grafik. A přitom jediné, co Führicha kdy zajímalo, byly otázky spjaté s výtvarnou složkou díla! Nikdy neřešil problém nacionální či politické příslušnosti!

Při pražském pobytu působil v radikálních romantických kruzích, v nichž obdivovali zejména Albrechta Dürera. Pak následovalo několikaleté působení v Nazarénském kroužku v Římě. V letech 1829–1834 znovu pracoval v Praze a pak definitivně odešel do Vídně, kde až na krátký návrat do Čech v revolučním roce 1848 strávil zbytek života a vytvořil zde svoje vrcholné dílo. Josef Führich zemřel roku 1876.

Na výstavě je akcentována Führichova zkušenost s prací v pololidové řemeslnické dílně jeho otce. V liberecké galerii se totiž dochovala unikátní sbírka kreseb, návrhů a studií otce Wenzela a mladého Josefa. Problematika tvorby takové dílny na přelomu18. a19. století mimo hlavní umělecké centrum Prahu stála dosud zcela mimo zájem badatelů. Ovšem díky zachovanému souboru a zájmu a úsilí autorky výstavy Pavly Machalíkové z Ústavu dějin umění Akademie věd ČR můžeme nahlédnout do provozu maloměstské malířské dílny. Výstava se také zaměří na Führichův vztah k rodnému kraji a jeho kořeny silně propojené s domácí náboženskou tradicí. Vztah k náboženství uplatnil v Římě jako člen Nazarénského kroužku, jehož členové obdivovali renesanční italskou malbu s těmito motivy. Nevylučovalo se to ani s jeho radikálním romantickým pohledem, kdy mu byl vzorem středověký mistr Albrecht Dürer nebo současník Kaspar David Friedrich. Důležitou složkou jeho díla je také vztah k literatuře a grafice jako reprodukčnímu médiu šíření uměleckých děl a vzorů. Není divu, že se jeho dílo nachází ve slavných galeriích, jako je Albertina nebo Belvedere ve Vídni, v nichž jsou Führichovy obrazy prezentovány veřejnosti jako poklady rakouského umění.

Výstava splácí dluh tomuto slavnému malíři, rodákovi od Liberce. 

reprodukce na webu: Oblastní galerie Liberec, Moravská galerie v Brně, Národní galerie v Praze

Pořadatelé: Oblastní galerie Liberec a Národní galerie v Praze

Partner: Ústav dějin umění AV ČR, město Chrastava, Biskupství litoměřické,Rakouské kulturní fórum

 

Tyto stránky používají soubory cookies uchovávající informace ve vašem počítači. Tyto soubory zajišťují správné fungování webu. Tím, že tyto stránky dále používáte dáváte svůj souhlas s použitím cookies.