Jiří Kornatovský se zapsal do povědomí laické i odborné veřejnosti svými neobyčejně rozměrnými kresbami uhlem, které mají prosté vejčité tvary. Při jejich tvorbě medituje autor a při pohledu na ně zase divák. Jiří Kornatovský však začínal jako malíř a grafik. V letech 1982-1987 studoval na AVU v ateliéru prof. Paderlíka a doc. Ptáčka a jeho tvorba tematicky vycházela z literárních podnětů a vlastních zážitků a pocitů. V těchto studentských létech se účastnil dnes již legendárních neoficiálních výstav s názvem Konfrontace, které velmi významně ovlivnily dění na tehdejší umělecké scéně. Těchto šesti výstav - veřejnosti nepřístupných -, které organizovali zejména Jiří David, Tomáš Císařovský a Stanislav Diviš, se zprvu účastnili zejména studenti AVU, ale v posledních ročnících se na nich scházelo až 80 vystavujících umělců! Výstavy probíhaly v soukromých prostorách různě po Praze, Kladně a jednou ve Svárově u Kladna na statku Milana Periče. Vystavovaná díla záměrně nedbala na formální stránku provedení a slohově se blížila německému neoexpresionismu. Organizátoři tehdy neměli tušení, že stejný název nesly obdobné výstavy se stejnými cíly v 60. letech.
Po ukončení studií a těchto svým způsobem bouřlivých letech - v té době se Jiří Kornatovský věnoval ve volné tvorbě zejména černobílé grafice - začal záhy vyučovat užitou malbu. A pedagogicky působí téměř nepřetržitě na různých uměleckých školách dodnes.
V 90. letech se začal intenzivně věnovat kresbě a vytváření kresebných cyklů s jasnou a srozumitelnou symbolikou. Odtud nebylo daleko ke kresbám, kterými se proslavil. Kresby velkorysých rozměrů - největší mají formát 2 × 5 metrů - zobrazují organické tvary, které září na bílém podkladě. Jednoduché útvary dosahují v nadživotní velikosti velkého estetického účinku. Zásadní roli v nich hraje světelná modelace, šrafování, plasticita a dynamická rotace. Tvorba Jiřího Kornatovského je založena na duchovních aspektech, meditaci, koncentraci, pevných názorech a urputnosti. Jeho práce představují rituál a kontinuitu; neměnnými prostředky zobrazuje stále stejný rejstřík tvarů. Přes monumentální rozměry nejsou kresby primárně určeny k veřejné prezentaci, ale intimní kontemplaci.
Autor je zastoupen svojí tvorbou v řadě českých i světových galerií (např. Národní galerie v Praze, AJG v Hluboké nad Vltavou, Oblastní galerie v Liberci). Kromě řady významných výstav v Čechách sklidil úspěch také na zahraničních přehlídkách (USA, Japonsko, Holandsko).
