VYJÁDŘENÍ ŘEDITELE OBLASTNÍ GALERIE LIBEREC K OTEVŘENÉMU DOPISU JANA MĚŘIČKY A ROMANA KARPAŠE

Souhlasím se signatáři dopisu v tom, že si Oblastní galerie Liberec získala v posledním desetiletí dobré jméno několika velkými výstavními projekty. Těchto výsledků si vážím a nehodlám je nijak zpochybňovat. Odborná správa instituce samotné však značně utrpěla jednostranným akcentem na výstavní činnost. OGL přitom je z hlediska veřejné správy v první řadě muzeem umění, které spravuje rozsáhlý a cenný majetek Libereckého kraje. Vedle obecně platných právních předpisů se OGL řídí také zákonem o ochraně sbírek muzejní povahy a jeho prováděcí vyhláškou. Jakákoliv činnost, kterou vyvíjí, s ním musí být v souladu.

Když jsem nastupoval do funkce, automaticky jsem předpokládal, že tato podmínka je splněna. Bohužel jsem brzy zjistil, že pravidla nakládání se sbírkovým fondem ani doporučení Profesního etického kodexu ICOM nebyla dodržována, a to zejména ze strany kurátorek.

Ani za této situace jsem nepovažoval za nutné provádět žádné významné personální změny. Usiloval jsem v první řadě o změnu přístupu zaměstnanců k plnění těchto povinností. To opravdu nelze považovat za „vyžadování slepé poslušnosti“ nebo dokonce za „bossing“.

S ohledem na stupeň poznání vnitřního chodu organizace a nové podmínky, dané zejména pandemickou situací, jsem činil kroky, vedoucí k posílení její odborné správy: nově byly vytvořeny pozice restaurátora, digitalizátora, IT technika, projektového manažera a vědeckovýzkumného pracovníka, a to v rámci stávajícího rozpočtu. Tyto profese v organizaci zcela chyběly.

Naopak v souvislosti s využíváním informačních technologií již dochází k vyšší efektivitě pracovních výkonů zejména v administrativní oblasti, a proto byl například snížen počet účetních ze dvou na jednu.

Co se týká odchodu dvou kurátorek M. A. Anny Habánové, PhD. a Mgr. Zuzany Štěpanovičové, byl v případě paní Habánové její svobodným a poněkud překvapivým rozhodnutím. Pozice odborného kurátora obsazeného paní Štěpanovičovou byla v souladu se Zákoníkem práce změněna na pracovní místo vědeckovýzkumného pracovníka, které galerie doposud neměla, ačkoli tato činnost vyplývá ze zřizovací listiny a ve výročních zprávách instituce opakovaně zmiňovala personální a časový deficit pro tuto svou základní činnost. Smyslem této změny je zejména posílení odbornosti v oblasti kritického přístupu k současnému umění a novým mediím.

K programovým otázkám: základní teze nové koncepce OGL jsme představili na tiskové konferenci dne 25. května 2021. Současně jsem vyzval všechny zaměstnance, aby se do tvorby tohoto dokumentu zapojili. Finální znění koncepce veřejně představíme po projednání se zřizovatelem.

Součástí této koncepce rozhodně bude ustavení odborné rady doporučující dramaturgii výstav, a to v delším časovém horizontu než jeden rok, což umožní zajistit lepší financování klíčových výstavních projektů. Možnost předkládat projekty do výstavního plánu budou mít interní i externí kurátoři a projekty budou procházet standardní odbornou oponenturou. Mým cílem je dosáhnout co nejširšího odborného konsenzu. Výstavní plán budeme pravidelně publikovat s relativně velkým předstihem, abychom dosáhli lepší propagace jednotlivých výstav a návazných akcí. Výsledkem bude pestrá výstavní dramaturgie s důrazem na regionální témata, aniž bychom pomíjeli projekty výrazně nadregionálního dosahu, jaký například nyní v OGL představují Obrazy zášti.

Podobně budeme nadále přistupovat i k akviziční strategii OGL. V této souvislosti je třeba zmínit, že u akvizic je galerie povinna prověřovat původ nabývaných uměleckých děl i jejich pravost. Z tohoto důvodu jsem v letošním roce odmítl dvě nabídky na výkup děl.

K dílčím výtkám uvádím: období covidu přimělo všechny paměťové organizace přehodnotit parametry výstavních projektů, ať už ve fyzické nebo virtuální podobě. Proto např. jsem umožnil prodloužení některých výstav, které v předchozím období návštěvník nemohl shlédnout. Konkrétně se jedná o výstavu Davida Hanvalda, která tak mohla být návštěvníky viděna v původně plánovaném časovém intervalu a rovněž v atraktivním čase hlavní letní sezony. Totéž platí i o výstavě s mezinárodním dosahem Poezie & Performance, kterou se nám podařilo prodloužit až do druhé poloviny května.

Tím je však ovlivněn výstavní plán v letošním roce i v příštích dvou letech. Současně budou do výstavního programu zařazovány i zcela nové výstavní projekty.

Ve věci výstavy Vratislava Karla Nováka galerie počítá se zcela novým přístupem k původní koncepci se zapojením nových subjektů ve velkorysém projektu napříč libereckým krajem. Tuto skutečnost galerie rodině nabídla a nemáme informace, že by byla z její strany odmítnuta.

S ohledem na hygienická a bezpečností nařízení mohl být případě některých vernisáží pozván jen úzce omezený počet lidí, v období rozvolnění opatření pak byla opět zvána široká veřejnost, a to i prostřednictvím webu a sociálních sítí. I s ohledem na záležitosti ochrany osobních údajů v rámci GDPR galerie v současnosti přešla na zasílání pozvánek elektronicky prostřednictvím directmailingu, adresáře jsou průběžně vytvářeny a pochopitelně má veřejnost možnost požádat o zasílání přímých informací o akcích prostřednictvím našeho webu.

 

Závěrem chci konstatovat, že mým úkolem jako ředitele je transparentnost všech aspektů veřejného působení galerie, a to jak v oblasti výstavního programu, tak i při správě svěřeného majetku, a bez ohledu na personální vazby přistupovat k těmto úhelným kamenům činnosti organizace objektivně.

 

Pavel Hlubuček

ředitel Oblastní galerie Liberec