Ladislav Postupa se narodil v roce 1929 v Náchodě, po absolvování Vyšší průmyslové školy stavební v Liberci pracoval jako projektant. První fotografie uveřejnil v roce 1959. V roce 1962 se spolupodílel na založení Studia výtvarné fotografie v Liberci. V tomto období se prezentoval tvorbou, která souzněla s oblibou strukturalismu v soudobém výtvarném umění, ale i se surrealismem a dadaismem. Zejména dadaistický přístup k tvorbě, používání „nalezených objektů“, vyjmutí věci z jejího obvyklého kontextu a její následné vložení do kontextu zcela nového a nečekaného přinesly Ladislavu Postupovi všeobecné uznání a zařadily jej mezi takové tvůrce, jako byla Emila Medková a Vilém Reichmann.
V 70. letech uplatňoval fotografii ve společenských interiérech s využitím svého patentu na povrchovou úpravu fotografií. (Patent umožňuje fotografický obraz ustálit na deskách s povrchovou konzervační a antireflexní úpravou. Fotografie tak může být využita jako nástěnný obraz.) Další realizovaný patent souvisel s aplikací fotografie v nábytkovém designu. Poté se Ladislav Postupa zabýval svéráznou kategorií fotografické grafiky, která zdůrazňovala grafické vyznění díla. V posledních desetiletích se opět vrátil k surrealismem ovlivněné tvorbě, v níž kombinuje několik záběrů do nových obrazů nebo vkládá izolovaným předmětům symbolický význam. Tento význam často nese existenciální podtext a zdůrazňuje filozofické zaměření díla, klíčem k jeho porozumění se stává stručný název. Zvláštní napětí mezi názvem a dílem, hledání znakovosti a shrnujícího vyjádření způsobuje, že se práce Ladislava Postupy stávají rozpoznatelné na první pohled.
„Proč jsou hodiny prasklé?“
„Protože je marné zastavit čas.“
.jpg)