KUPKA ČI VÁCHAL. NEBEZPEČNOU NENÁVIST ODHALUJE VÝSTAVA V OBLASTNÍ GALERII LIBEREC

Temná, avšak nedílná součást našich dějin. Takové jsou projevy antijudaismu – nenávisti vůči Židům založené na náboženské odlišnosti – a antisemitismu – nenávistných obsahů postavených především na národnostním vymezování. Jejich vizuální proměny v průběhu dějin ukazuje výstava, kterou pro následující měsíce společně připravily Ústav dějin umění Akademie věd České republiky a Oblastní galerie Liberec.

Záštitu nad konáním výstavy převzali izraelská velvyslankyně Anna Azari a hejtman Libereckého kraje Martin Půta.

Chronologicky široce rozkročená výstava přináší příklady spojené se středověkými i raně novověkými náboženskými předsudky, nástupem moderního antisemitismu v 19. století s jeho fatálními důsledky ve 20. století, ale i současným nárůstem nenávistných projevů v prostředí internetových médií a sociálních sítí.

Nebezpečí protižidovské vizuality dosud zůstává palčivým problémem. „Je velmi dobře, že současná výstava v Oblastní galerii překračuje hranice umění a dotýká se důležitých společenských otázek,“ řekl k tomu hejtman Libereckého kraje Martin Půta. „Během holokaustu zahynulo bezmála šest milionů Židů, a když se každý rok veřejně čtou jména těch, kterým zmařil život nacistický režim, dochází jakákoli slova. Je nutné si neustále připomínat minulost a vracet se k ní i kvůli všem zavražděným, kteří byli trestáni za svou víru. Jen tak můžeme do budoucna zabránit dalšímu případnému útlaku a bezpráví.“

Mimořádně bohatý a prakticky zcela neznámý soubor výtvarných děl a dalšího obrazového materiálu včetně novinových a časopiseckých ilustrací umožňuje sledovat, jak se proměňoval negativní obraz židovské komunity ve vztahu k dějinám majoritní společnosti českých zemí. „Většina z nás chodí do galerie, aby se setkala s nevšedními uměleckými předměty a ocenila krásu, harmonii či jiné pozitivní hodnoty. Na naší výstavě nic takového však nenaleznete. Artefakty, které na první pohled vypadají krásně, jsme se snažili záměrně dekonstruovat po stránce protižidovských stereotypů a dát do širšího kontextu vizuálních projevů antijudaismu a antisemitismu v českých zemích,“ říká ředitel galerie Pavel Hlubuček.

Navštívit výstavu je však nesmírně důležité. Výstava představuje téměř 300 vizuálních děl ze sbírek více než 40 veřejných institucí a soukromých sběratelů v Česku i v zahraničí. Její autoři přitom kladli velký důraz na originální a málo známá díla – vedle středověkých a novověkých obrazů a soch, rukopisů či starých tisků představuje výstava například časopisecké ilustrace Františka Kupky či ex libris Josefa Váchala. „Mapování vizuálních projevů antijudaismu a antisemitismu je projektem zásadního významu. Ukazuje totiž, že procesy stereotypizace, delegitimizace, dehumanizace a vylučování některé menšiny ze společnosti představují obecný problém. Ať už jsou namířeny proti jakékoli náboženské, národnostní či sexuální minoritě, jejich základem je vždy uměle vykonstruovaný a imaginární konflikt, který může mít tragické následky,“ vysvětluje kurátorka výstavy Eva Janáčová.

Výstava je jedním z hlavních výstupů čtyřletého vědeckovýzkumného projektu v programu NAKI s názvem Obraz nepřítele. Vizuální projevy antijudaismu a antisemitismu, který byl na Ústavu dějin umění AV ČR řešen v letech 2018 až 2021. Podílelo se na něm celkem 10 odborných pracovníků z předních tuzemských vědeckých pracovišť, kteří zároveň tvoří autorský tým výstavy. 

Poslání výstavy též podtrhuje její architektonické ztvárnění. Prostorové řešení výstavy citlivě reaguje na interpretaci tématu – z výstavních stěn fyzicky vybíhají tmavé trny a ostny, které metaforicky představují trny a ostny latentní i zjevné nenávisti. Do sálu navíc divák vchází tzv. Branou zákona, která celé výstavě dává jasný právní rámec a explicitně upozorňuje návštěvníky na definici trestných činů týkajících se hanobení národa, rasy a také podněcování k nenávisti. Působení výstavy umocňují i ukázky filmových děl
a další audiovizuální prvky.

V expozici se nachází sedm edukačních návodů, jak kriticky číst protižidovsky či antisemitsky zaměřená výtvarná díla. Návštěvník má tak v každém časovém období k dispozici vodítko, jak interpretovat konkrétní artefakt. K výstavě je připraven rozmanitý doprovodný program. Vzdělávací aktivity budou určeny nejen žákům základních a středních škol, ale galerie chce pomoci zejména pedagogům s výchovnou interpretací tohoto nelehkého tématu. Široké veřejnosti pak budou určeny komentované prohlídky vedené členy autorského týmu.

Výstava potrvá do 2. ledna 2022.