Jen se mění prostředky a forma. Počátky krajinomalby jako takové jsou spjaté s romantickými pochůzkami krajinou v 19. století. Dnes se však zdá, že malebnost krajiny ustupuje zájmu umělců ekologickým podtextům. S tím také možná souvisí to, že nyní v Česku nelze krajinomalbu jako obor na žádné vysoké umělecké škole studovat. Zato existuje mnoho oborů zaměřených na studium environmentu (životního prostředí), konceptu (pojetí, pojmu) a ekologie, a ty zasáhly také výtvarné umění. Dnes se s problematikou krajiny a ekologie umělci nevyrovnávají pouze tradičními technikami, jako je malba, kresba nebo grafika, ale pracují s tímto tématem za přispění nových médií, fotografie, konceptuálního umění nebo přímo land artu, což je umělecký směr, který pracuje s přírodními prvky většinou přímo ve volné krajině.
V komorním prostoru grafického kabinetu se představí pět mladých autorů, kteří náhodou všichni oslaví v tomto roce třicetiny. S danou tematikou pracují více méně tradičními technikami a malebnost a magičnost krajiny je pro ně stále nevysychajícím zdrojem inspirace. Přesto s ní nepracují sentimentálně a melancholicky a nezobrazují její realistickou podobu. Jsou pro ně důležité pocity, které z ní a v ní mají, psychologie krajiny vnitřní a vnější a její transformace do imaginativních vyobrazení.
Linda Čihařová (nar. 1982)
Absolventka ateliéru Intermediální konfrontace Jiřího Davida na VŠUP vystavuje tzv. fotokresby, část své diplomové práce s názvem Emokraj. Sama o nich říká: „Tyto kresby vznikaly doplňováním již existujících forem objevujících se ve fotografiích krajiny nebo jejích detailů. Přiblížením k realitě v takovém měřítku, že běžné konkrétní přírodní útvary již téměř nejsou rozpoznatelné, se dostávám do jejího vnitřnějšího světa. Samy se zde ukazují postavy, příběhy a situace, které chtějí být zvýrazněny. Kresba je zde pro mě výrazem osobního čtení v daném prostředí a vyjadřuje posunutí významu krajiny na interaktivní osobnost. Vzniká tak psychologický portrét a záznam osobního příběhu místa."
Výsledkem jsou práce, které v sobě spojují fotografický, už téměř abstraktní, detail s poloautomatickou kresbou na sklo. Pod rukama Lindy Čihařové se zjevují fantaskní živočichové, magické rostliny a skřítkové na pozadí reálných přírodních detailů.
www.lindacihar.com
Robin Kaloč (nar. 1982)
Mladý grafik absolvoval v roce 2009 Ateliér grafiky prof. Jiřího Lindovského na AVU. V letech 2007 a 2008 pobýval na stážích na francouzských uměleckých školách. Od roku 2007 jsou jeho práce pravidelně oceňovány na prestižní soutěži Grafika roku. Z grafických technik nejčastěji používá ty hlubotiskové - akvatintu, suchou jehlu, lept či monotyp. Maluje akrylem, akvarelem a v minulosti i tuší.
Velmi dobře vystihuje principy tvorby Robina Kaloče ve svém textu z roku 2011 Petr Štěpánek: „Krajiny v Kaločově podání mají velmi daleko k realistickému nebo idylickému zobrazení vnějších krajin. Přestože v části své tvorby vychází z konkrétních krajinných prostor, vždy nám je představuje nějakým způsobem transformované. V případě těchto konkrétních krajin jsme tak spíše konfrontováni s vnitřním odleskem viděné nebo procházené krajiny, s její vizuální strukturou, která se nám zapíše do vědomí, jakmile jsme viděli a prošli. Jde zde tedy o pokus vystihnout obraz reálné krajiny, která zůstane v našem vnitřním světě po jejím spatření, o znázornění procesu zvnitřnění viděného, nikoliv o mimetické napodobení krajiny samotné."
Už podle názvů souborů prací Architektura lesa, Chrám lesa, Příběh krajiny, Emoce v krajině nebo Meditace v krajině můžeme uhodnout, co Robina Kaloče nejvíce na krajině přitahuje.
Irena Kárníková (nar. 1982)
Irena Kárníková je mezi vystavujícími jediná sochařka. Ovšem na výstavě se představí také pracemi na papíře, resp. s papírem. Pro svoji diplomovou práci v sochařském ateliéru Jindřicha Zeithammla na pražské AVU vytvořila skulptury z papírmaše. Jejím hlavním oborem je však kamenosochařství. Dnes je dokonce jedinou profesionální kamenosochařkou v republice! Ve své tvorbě se zaobírá tématem rostlin a rostlinné říše. Pupence, výhonky, listoví, exotické květy bují v abstrahovaném tvarosloví.
Alžběta Skálová (nar. 1982)
Autorka je známá především jako ilustrátorka knih pro děti, ale na této výstavě představí svoji volnou tvorbu. V souladu s prostředím, v němž vyrůstala, jí je dodnes blízký přírodní svět. Na jedné straně se nechává inspirovat reálnou a jí blízkou krajinou a zátišími a na druhé vytváří svoji vlastní magickou krajinu. Jejím prostřednictvím uniká do říše fantazijních tvarů a rostlin, tajemných zahrad. Některé její akvarely připomínají pouštní krajinu, jiné zase podmořský svět. Inspiraci pro drobné a něžné „vnitřní krajiny" hledá ve svých snech a vnitřním životě.
Alžběta Skálová je absolventkou pražské VŠUP, kde studovala nejprve v Ateliéru filmové a televizní grafiky u Jiřího Barty a poté u Juraje Horvátha v Ateliéru ilustrace a grafiky.
www.naugallery.cz
Hana Šuranská (nar. 1982)
V roce 2011 absolvovala v ateliéru prof. Jiřího Lindovského a část její diplomové práce je součástí této výstavy. Svoje dojmy a pocity z krajiny, resp. flóry, transformovala do velkoformátových tisků vytvořených ojedinělou technikou leptání do fotocuprextitu. Ve výsledné práci jsou rostlinné motivy převedeny do jednoduchých znaků, které ve výsledku díky svému opakování tvoří až téměř geometricky zpracovanou plochu. Tuto netradiční techniku použila už dříve v souboru Digitální vegetace. Už z názvu je patrné, že tématem její tvorby je prolínání dvou světů - toho technického a přírodního.
http://hanasuranska-grafik.wz.cz
