Přeskoč na obsah

Jan Nálevka Případoví studie

15. 12. 2016 – 26. 2. 2017 Místo konání Galerie 1PP Výstava Kurátor Jan Stolín

Linie, jinými slovy čára, je elementárním kresebným gestem. Kreslit rovnou čáru vyžaduje kontrolu nad vlastní rukou. Vést čáru podle pravítka vyžaduje souhru obou rukou. Rýsování ale nese s sebou také potlačení vlastního rukopisu. Proto asi také rozlišujeme, že něco je nakresleno „od ruky“ a něco „podle pravítka“.

Na každé kresbě souboru Příkladová studie je nakreslena pouze jedna čára. Počet čar v celém souboru a jejich umístění na listu papíru odpovídá počtu linek a jejich rozložení na jednom listu čtverečkovaného papíru o formátu A4. Celý soubor tak můžeme považovat za rozložení potisku jednoho listu takového papíru na jeho základní prvky. 

Pro vizuálního umělce Jana Nálevku je kresebná transkripce běžných potisků papíru (a další operace s těmito vzory) výchozím námětem již sedm let. Zajímá ho, že linkování či čtverečkování papíru vytváří základní osnovu, na kterou se jako uživatelé máme navázat, do které se „máme vejít“. Tuto zkušenost má každý z nás už od prvních ročníků základní školy, kde jsme podle vodících linek neučili pouze něco napsat, ale také umravňovat vlastní rukopis. V metaforickém smyslu se ovšem s obdobnými osnovami setkáváme po celý život, často aniž by byly tak dobře viditelné. Nálevku zároveň zajímá, jak nezřetelné může být oddělení mezi průmyslově provedenou utilitární osnovou a autorským aktem kresby, který je v nejvyšší možné míře přizpůsobený již existujícímu vzoru, případně, kdy považujeme (nebo nepovažujeme) obraz za nositele informace. V minulosti několikrát poutal naši pozornost k velkému objemu vykonané práce, kontrastujícímu s výsledkem, jímž byly balíky manuálně nakreslených linkovaných či čtverečkovaných papírů. U Případové studie to neplatí. Zcela adekvátní je uvědomit si, že tentokrát bylo práce odvedeno málo, a pociťovat pochybnost o hodnotě jednotlivých kreseb. Také s touto pochybností Nálevka počítal i v minulosti, i když v opačném extrému, kdy mnoho práce neznamenalo více obsahu. Redukce kresby na jedinou čáru nás ovšem může vést i k myšlení na celek - na onu osnovu, která určuje, jak se (i když jenom na papíru) budeme chovat, na problematiku dohledu, kontroly nebo přijaté a vlastně dobrovolné sebekontroly.         

Jan Nálevka (*1976) je konceptuálně založený umělec vycházející z principů ready-made, procesuální kresby a estetiky geometrického umění. Vyhledává řád akceptovaný v každodenním životě a jeho transpozicí do uměleckého kontextu rozkrývá jeho běžně neartikulované dosahy. Takto se věnuje například papíru A4, který svým formátem a členěním předurčuje vkládaný obsah, nebo například Celsiově stupnici na zdravotnickém teploměru, který neemocionálním jazykem fyziky popisuje rozpětí mezi životem a smrtí. Usiluje o rovnováhu mezi zdánlivě neslučitelnou autonomní výtvarnou formou a odkazy k charakteru lidské práce, k nakládání s časem, ke spotřebnímu způsobu života nebo mezilidským vztahům. V jeho kresebných sériích je ale vždy pokládány i otázky na povahu kresby samotné, například na pomezí mezi obrazem a textem nebo mezi uměleckým artefaktem a formulářem.

Nálevka pochází z Jablonce nad Nisou. V letech 1994-2000 vystudoval Fakultu výtvarných umění VUT v Brně. V roce 2007 byl finalistou Ceny Jindřicha Chalupeckého. První samostatnou výstavu měl v roce 1998. V roce 2013 se prezentoval v Galerii Die Aktualität des Schönen... v Liberci. Zastupuje ho Drdova Gallery v Praze.

Tento web používá soubory cookie.
Soubory cookie používáme k personalizaci obsahu a reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze naší návštěvnosti. Informace o vašem používání našich stránek také sdílíme s našimi partnery v oblasti sociálních médií, reklamy a analýzy, kteří je mohou kombinovat s dalšími informacemi, které jste jim poskytli, nebo které shromáždili při vašem používání jejich služeb.
Zakázat vše
Upravit jednotlivě
Povolit vše