Déle než sto let vstupoval do české kultury významný fenomén: moderní městská periferie. Byl to fenomén spojený se stržením městských hradeb, s rozvojem lokálních železnic a tramvajových tratí a rychlým nástupem industrializace v českých zemích od 60. do 90. let 19. století.
Plánovaná urbanistika 60. a 70. let minulého století, která nahradila živelný rozvoj někdejších průmyslových předměstí, znamenala jeho postupný zánik. Od Karla Myslbeka, Bohumila Kubišty a Josefa Čapka až po Františka Grosse, Kamila Lhotáka či Bohumíra Matala byli malíři, sochaři a fotografové fascinováni tématem periferie, které se výrazně prosadilo i v dobové literatuře. Tato fascinace se nejsilněji projevila v tvorbě členů Skupiny 42 a jejich současníků.
Výstava zachycuje obraz periferie jako místa naděje, rozvoje, nebývalé svobody, ale i bídy a zločinu.
Projekt doprovázený odbornou publikací navazuje na úspěšnou komorní výstavu „Nostalgie periferie“ z roku 2022 a představí značnou část uměleckých děl ze sbírky Oblastní galerie Liberec.