Výstavy - Výstavní plán - Oblastní galerie V Liberci
HLEDAT
  
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

18. 06. 2014 – 14. 09. 2014

Josef Führich (1800–1876)

Z Chrastavy do Vídně

Pořadatelé: Oblastní galerie Liberec a Národní galerie v Praze

Partner: Ústav dějin umění AV ČR, město Chrastava, Biskupství litoměřické, Rakouské kulturní fórum

Termíny konání výstavy: 19. 6.–14. 9. 2014 (Oblastní galerie v Liberci) a 16. 10. 2014–9. 1. 2015 (Národní galerie v Praze, Salmovský palác)

Josef Führich patří ke slavným umělcům 19. století, ačkoli vinou okolností a dějinných událostí zůstal v rodných Čechách polozapomenutým malířem obrazů s náboženskou tematikou. Zato v Rakousku, které se stalo jeho druhým domovem, požíval slávy a dostalo se mu řady poct. Stal se profesorem vídeňské Akademie výtvarných umění a byl dokonce povýšen do šlechtického stavu. Tato výstava jako vůbec první monografická výstava zde v Čechách seznamuje diváka s tvorbou a životem tohoto mistra nábožensko-monumentální malby.

Josef Führich se narodil v roce 1800 do rodiny malíře-řemeslníka Wenzela Führicha v Chrastavě. Josef se samozřejmě zapojil do dílenských prací a první zkušenosti s tužkou a štětcem získal právě zde. Z Chrastavy odešel coby sedmnáctiletý mladík na studia do Prahy díky doporučení vrchnosti z Frýdlantu. Na Akademii výtvarných umění se začala ukazovat jedna důležitá věc. Führich sice pocházel regionálně z Čech, ale jako německy mluvící byl zařazen mezi Němce. Vzhledem k dalším okolnostem 19. století, zejména národnímu obrození, se v důsledku své jazykové příslušnosti stal nežádoucím malířem. Po roce 1948 zase vadila náboženská tematika jeho obrazů, kreseb a grafik. A přitom jediné, co Führicha kdy zajímalo, byly otázky spjaté s výtvarnou složkou díla! Nikdy neřešil problém nacionální či politické příslušnosti!

Při pražském pobytu působil v radikálních romantických kruzích, v nichž obdivovali zejména Albrechta Dürera. Pak následovalo několikaleté působení v Nazarénském kroužku v Římě. V letech 1829–1834 znovu pracoval v Praze a pak definitivně odešel do Vídně, kde až na krátký návrat do Čech v revolučním roce 1848 strávil zbytek života a vytvořil zde svoje vrcholné dílo. Josef Führich zemřel roku 1876.

Na výstavě je akcentována Führichova zkušenost s prací v pololidové řemeslnické dílně jeho otce. V liberecké galerii se totiž dochovala unikátní sbírka kreseb, návrhů a studií otce Wenzela a mladého Josefa. Problematika tvorby takové dílny na přelomu18. a19. století mimo hlavní umělecké centrum Prahu stála dosud zcela mimo zájem badatelů. Ovšem díky zachovanému souboru a zájmu a úsilí autorky výstavy Pavly Machalíkové z Ústavu dějin umění Akademie věd ČR můžeme nahlédnout do provozu maloměstské malířské dílny. Výstava se také zaměří na Führichův vztah k rodnému kraji a jeho kořeny silně propojené s domácí náboženskou tradicí. Vztah k náboženství uplatnil v Římě jako člen Nazarénského kroužku, jehož členové obdivovali renesanční italskou malbu s těmito motivy. Nevylučovalo se to ani s jeho radikálním romantickým pohledem, kdy mu byl vzorem středověký mistr Albrecht Dürer nebo současník Kaspar David Friedrich. Důležitou složkou jeho díla je také vztah k literatuře a grafice jako reprodukčnímu médiu šíření uměleckých děl a vzorů. Není divu, že se jeho dílo nachází ve slavných galeriích, jako je Albertina nebo Belvedere ve Vídni, v nichž jsou Führichovy obrazy prezentovány veřejnosti jako poklady rakouského umění.

Výstava splácí dluh tomuto slavnému malíři, rodákovi od Liberce. 

reprodukce na webu: Oblastní galerie Liberec, Moravská galerie v Brně, Národní galerie v Praze

 ZPĚT NA PLÁN VÝSTAV