HLEDAT

Götz von Berlichingen, 1932

Rudolf Mather (25. 1. 1891 - 1. 10. 1975)

lept, papír, 244 x 212 mm

značeno

inv. č.: G9926

Rytíř Götz von Berlichingen se narodil v roce 1480 na rodovém hradě Jagsthausen nedaleko Heilbronnu. Pocházel ze starobylého, ale nepříliš významného švábského rodu, vyrůstal na dvoře císařského polního kapitána a markraběte Friedricha von Ansbach, v jehož službách také zahájil svoji vojenskou kariéru. Už jako devatenáctiletý bojoval ve švábské válce a vyznamenal se při obraně Thayngeru. O pět let později se účastnil války o landshutské dědictví, ze které si přinesl doživotní zmrzačení. V boji byl zasažen dělovou koulí pod pravé zápěstí a přišel o ruku. Nebyl by to však von Berlichingen, aby se se ztrátou jen tak smířil. Místo ztracené ruky si nechal zhotovit sice nákladnou, ale vcelku funkční železnou protézu. Odtud pramení jeho označení "Götz von Berlichingen mit der eisernen Hand".

Dlouhá léta vedl Berlichingen soukromou válku proti městům Norimberk a Kolín nad Rýnem a také proti würzburskému biskupovi, který na něj dvakrát uvalil klatbu. Valný efekt to však nemělo. Až když pod vévodou Ulrichem von Württembergem otevřeně bojoval proti Švábské lize, byl Götz v r. 1519 zajat a tři roky pak vězněn v Heilbronnu. V selské válce v roce 1525 přijal Götz von Berlichingen velení sedláků ve franckém Odenwaldu. Sedláci jej jako bývalého velitele při potlačení selského povstání "Chudého Konráda" přijímali rozporuplně. Přesto Berlichingen vedl povstalecké houfy až do bitvy u Königshofenu, kdy v předvečer střetu správně zhodnotil vyhlídky sedláků a poněkud nerytířsky zmizel. Intuice jej však nezklamala a útěkem (byť nečestným) si zachránil život. Nějakou dobu se mu pak dařilo unikat, teprve v roce 1528 byl vojáky švábské ligy konečně dopaden a až do roku 1530 vězněn. Po propuštění vstoupil do císařské armády a v letech 1542 až 1544 bojoval za Karla V. proti Turkům a proti Francouzům. Svá poslední léta prožil poklidně na hradě Hornberg v Odenwaldu. 

Životní paměti rytíře Götze von Berlichingen byly knižně vydány v roce 1731 a ihned nadchly tehdy 21letého Johanna Wolfganga von Goetha. Díky tomu napsal svoji první tragédii: Götz von Berlichingen mit der eisernen Hand vznikal ve Štrasburku, kde Goethe studoval práva, ale zveřejnit se jej odvážil teprve na jaře 1773.

Lept Rudolfa Mathera přibližuje portrét středověkého rytíře z poloprofilu jako větrem a zkušenostmi ošlehaného staršího muže s prošedivělými vlasy a vousy, nechybí náznak části brnění. Grafika není datována, pravděpodobně však vznikla v roce 1932, kdy bylo připomínáno stoleté výročí od úmrtí Johanna Wolfganga von Goetha. Jeho pětiaktová hra o švábském rytíři, která se odehrává v několika časových a dějových liniích, je považována za nejvýznamnější dílo německého preromantického hnutí Sturm und Drang. Vedle Goethova výročí mohl být Mather při výběru tématu ovlivněn i kinematografií a stejnojmenným němým filmem natočeným v roce 1925 v Německu. Jeho hlavní představitel Eugen Klöpfer mohl být pomyslnou inspirací pro Matherovo výtvarné zpracování.

Rudolf Mather patří do okruhu německy hovořících výtvarných umělců z Čech, Moravy a Slezska, kteří v době první poloviny 20. století tvořili nedílnou součást domácí umělecké scény. Narodil se 25. ledna 1891 v Horním Městě na severní Moravě. Po reálném gymnáziu nastoupil na vídeňskou Akademii výtvarných umění. Studia byla přerušena první světovou válkou a Mather je dokončil v roce 1919 v Praze. Toto absolutorium mu umožnilo vykonávat povolání učitele kreslení na reálce či gymnáziu, kterému se věnoval až do vysídlení po konci druhé světové války. Mather byl aktivním členem společenského uměleckého života na Olomoucku, byl členem spolku Metznerbund a vystavoval s ostravským Kunstringem. Od roku 1925 žil a tvořil v České Třebové. Ve volné tvorbě se zabýval především grafikou - lepty a dřevoryty. Ve dvacátých letech zpracovával především válečné zážitky z nechtěného tvrdého pobytu na Sibiři. Podobně jako řada dalších umělců prošel v tomto období i klasickými náboženskými tématy, které úzce souvisely s prožitými událostmi. Ve třicátých letech se věnoval především ztvárnění lidského osudu, vybíral si tematiku bezdomovců a žebráků. Jeho hlavním výrazovým prostředkem byla exprese a tvrdý popisný realismus.

Rudolf Mather byl odsunut do západní okupační zóny a usadil se v Neu Ulmu. Zemřel v říjnu 1975. Po druhé světové válce byl, podobně jako většina českých Němců, vymazán z domácího uměleckého a kulturního povědomí, o rehabilitaci jeho nesporných výtvarných kvalit se naposledy v roce 1991 pokusil Josef Maliva ve spolupráci s Městským muzeem v Moravské Třebové, které uchovává značnou část jeho volné umělecké tvorby.

Anna Habánová

Text o životě Götze von Berlichingen byl převzat z pořadu Českého rozhlasu Brno Ecce Homo - rytíř Gottfried, řečený Götz von Berlichingen

2011

leden 2011 - Portrét Heinricha von Liebiega